Dobrý den, mé přiznání je o mém manželství.

Byla jsem vdaná pouze rok, když jsem zjistila že můj muž má milenku. V první chvíli se to snažil otočit proti mně, aby měl důvod odejít. Poté najednou otočil a omluvil se a že chce být se mnou i s našimi dětmi (dcera 3 roky a syn 10 měsíců, ano brali jsme se až po narození dcery). Já mu řekla že ho miluji a stále o něj stojím, ale že musí opustit milenku a odčinit to. O všem jsme mluvili a probrali jsme to. Zjistili jsme, že byla chyba v komunikaci a že jen měl touhy které se mi styděl říct. I já měla různé touhy které jsem s ním neprobrala protože jsem měla pocit že o “něco” takového nestojí. Od té doby o všem mluvíme na rovinu. Opravdu se náš vztah zlepšil a my naplňujeme naše touhy společně a je to skvělé. Asi rok mi trvalo zbavit se té zášti v sobě k němu že mě takto zradil, ale on se opravdu snažil vše napravit a to mi hodně pomohlo. Jen chci říct, že je potřeba ve vztahu komunikovat je potřeba brát partnera takového jaký je, ale i on musí brát vás takovou jaká jste. Jde o kompromis z obou stran. Všichni říkají podvedl jednou podvede znovu, ale momentálně věřím tomu že jsou i výjimky co potvrzují pravidlo.

A ženy pokud se rozhodnete dát tu druhou šanci tak to tak musíte brát a pracovat i na sobě. Nepředhazovat mu to neustále i když je to těžké. Jednou jste se rozhodli to zkusit tak to tak dodržte pokud se snaží i on. Přiznávám že věřím na druhé šance, ale pokud mě zradí znovu už u mě končí se vším všudy….