Vím, že spousta lidí většinou na své tchyně nadává a nemůže je vystát. To ale nebyl můj případ. Ne tedy, že bychom byly s matkou mého manžela nejlepší kamarádky, ale vesměs jsme si vždy rozuměly a neměly jsme mezi sebou žádné problémy. To se ale nedávno změnilo. 

Tchyně k nám přišla s kufrem a oznámila nám, že má vytopený byt. Bylo nám jí líto a měli jsme pro její problém pochopení, takže jsme ani chvíli neváhali a nabídli jí, že může zůstat u nás, dokud se její byt nevrátí do původního stavu. Dokonce jsme okamžitě začali řešit, co je potřeba udělat, co bylo zničeno, jak rozsáhlá škoda vznikla. Manžel se chtěl jít do bytu podívat, co přesně se stalo. Hned jsme se nabídli, že tchyni s opravami pomůžeme a přidáme ruce k dílu. Jenže ona začala vzdorovat a říkala nám, že už má objednané řemeslníky, kteří všechno udělají. Připadalo mi ale zvláštní, že naprosto odmítala, abychom se šli do bytu podívat. 

Zhruba po týdnu, co byla u nás, se, pro ni nešťastnou, náhodou prořekla a vyšlo na povrch, že si všechno vymyslela. Vykládala nám, že to udělala proto, že platí moc velké zálohy za elektřinu a za plyn a tohle viděla jako jediné východisko, jak ušetřit. Manžel zůstal stát jako opařený a já taky. Tchyně pobírá důchod ve výši 18 500 korun, což mi tedy nepřipadá zrovna málo na to, že žije úplně sama. My také nemáme peníze nazbyt. Manžel vydělává 25 tisíc a já pobírám jen rodičovský příspěvek. Máme vcelku velké výdaje. Nedávno jsme si pořídili na leasing auto, do toho měsíčně platíme poměrně vysokou částku na hypotéku, abychom měli byt co nejdříve splacený. 

Byli jsme naštvaní za to, že nám tchyně lhala, ale nakonec jsme se pro ní snažili najít pochopení. Manžel jí tedy řekl, že u nás může zůstat, ale že by uvítal, kdyby nám na bydlení něco přispívala. Přece u nás nemůže být zadarmo. To ji ale vytočilo doběla. Začala mi nadávat a říkala mi, ať jdu do práce. Máme roční dítě a jsem s ním doma. Nemůžu přece chodit do práce. Nakonec se zvedla, sbalila si kufr a vrátila se domů. Od té doby s námi nemluví. Absolutně to nechápu.