Bylo mi 22 let a narodila se mi v prosinci první dcerka :). Byl to nezapomenutelný okamžik. Můj přítel, když jsem otěhotněla 8 měsíců seděl. Já na něho samozřejmě čekala a starala se sama o výbavu pro dceru. Předtím jsme byli na ulici, má rodina ho nechtěla a jeho rodina mě. Do 6 měsíců jsem se toulala venku s bříškem a bez něho pracovala, no jsem malá komplikace.

Od té doby co rodiče zjistili z nemocnice, že jsem opravdu těhotná, mě maminka nespustila z očí. Po porodu byl přítel zpět a jiný. Poznala jsem, že mi nevěří. Ale on mi hned udělal druhé a pak třetí a teď 4. Už u toho 2 dítěte mě začal i při těhotenství mlátit. :( Nedávno jsem toho už měla dost a udala ho na policii. Po 6 letech jsem se odhodlala a teď jsem ta degeška ošklivá, která pro něho umřela. Finančně jsem táhla vše sama, živila jsem ho, sice pracoval, ale peníze přinesl max. 4000 jednou za uherský rok. Jinak celá výplata byla jeho. Sliboval že bude víc  a nic no. I jeho dluhy jsem zvládla, on dával koruny mamince a teď jsem já a mé 4 malé děti samí. Za těch 6 let nás vyměnil že dne na den za jinou. :(

Blíží se soud a budu ráda když si uvědomí, že jim nekoupil nic a že se nesnažil! A že pochopí, že jsem opravdu hodně prožila nebo prožívám. A já bych chtěla vypnout starostí a nic víc, jen smích já a děti a žádné zklamání. Přiznám se po všem zlém nechápu, jak ho můžu mít ráda. Chtěla bych aby to přešlo....