Jednoho večera když hvězdičky svítili a měsíček zářil jako svatojánské světlušky, jsme si řekly že okoupeme naše malé 9 měsíční dítko alias malého satana juniora, tak jako každý den, malé jsme vydrhli a dělali u toho ksychtíky aby nám neprotestovalo, že ho myjeme a to se podařilo. Bylo v sedmém nebi že je ve vaně legrace. Po tom jsme ho posadili a dali nějaké hračky aby si ve vodě ještě chvíli hrálo. Ten náš démonek se čvachtal a rochnil a bylo ve svém živlu. Hrálo si s plastovou kachničkou a zbytkem hraček. V jednu chvíli se koukám a vidím jak se naklání a slyším bublinky na hladině, vidím jak čmuchá říkám tak co ďáblíku děláš si z vany vířivku? Zasmálo se a chytlo po hračkach, když jsem si tu hračku prohlédla docela mě polil pot. Nebyla to hračka, ale bobek. Mačkalo ho mezi prstíky a najednou ta ďábelská ručka začala směřovat k pusině a já jako strážný anděl přiskočila s křikem NEEEE!!!!! Samozřejmě bylo vyděšené co na něj tak ječím a beru mu svačinu z rukou. Rychle jsem to opláchla a ďáblika raději vytáhla z vody, aby ho nenapadlo si podat bobek čislo dva, který tam plul mezi dalšími jeho bratříčky. Od teď říkáme bobkům lodičky. Tak lidičky dávejte na své malé démonky pozor čím se chtějí ve vaně krmit, ať to nejsou nějaké letadlové lodě :)