Žila jsem deset let s Romem. Na svět přivedla čtyři děti. Deset let týrání a domácího násilí, kdy jsem si myslela že jsem slabá a že nic nedokážu. Moje sebevědomí bylo nulové a nějaký útěk nebyl pro mě v té době reálný. Obrovský strach mi to nedovolil. Najednou se strach proměnil v sílu a mě zachránil útěk kilometry daleko. A teď názor který má většinou každý: proč je tak blbá a je sním, má odejít, udat ho atd. Vzkaz pro týrané ženy: chápu vás , ti co vám ubližují a vy nemáte odvahu odejít. Máte takový strach že vám nic nedovolí odejít. Když to zašlo tak daleko ,tak si myslíte že už je vám souzeno takto žít. Já vás chápu, chápu že to není jednoduché. Hodně lidí mě odcuzovalo, že jsem hloupá že neodejdu, že si to nechám líbit ale strach je někdy tak silný že ta odvaha prostě není. Ale máte sílu všichni, nenechávejte si od mužů ubližovat, hned při prvním náznaku utíkejte. Já to bohužel nechala zajít daleko. Potom je to o dost horší. Proto chápu každou ženu co nedokáže odejít a trápí mě, že spoustu lidí má nazory toho typu "ta žena je Blbá, že si to nechá líbit" ale kdo není v naší situaci tak nemůže soudit. Ženy sobě proti násilí ❤️